Ø V této otázce respondenti posuzovali to, jak je budou v případě vypuknutí aféry týkající se zdravotní bezpečnosti kuřat v České republice, informovat o vzniklé situaci jednotlivé instituce. Konkrétně se jednalo o:
- sdělovací prostředky
- potravinářský průmysl
- zástupce supermarketů
- zemědělce
- organizace spotřebitelů
- politiky
- státní kontrolní orgány
- a o vědce – odborníky na potraviny.
Ø Ke svému hodnocení lidé používali stupnici – řeknou celou pravdu, částečnou pravdu, nebudou šířit informace.
sdělovací prostředky
Ø Od sdělovacích prostředků lidé nejčastěji očekávají částečné informace (částečnou pravdu) – 62,7%. O tom, že média přinesou celou pravdu o vzniklé situaci je přesvědčeno pouze 29,5% osob, naopak o skutečnosti, že sdělovací prostředky nebudou šířit žádné informace, pouhých 2,8% oslovených. 5% dotázaných zůstává nerozhodnutých.
potravinářský průmysl
Ø Více než třetina populace se domnívá, že v situaci, kdy nějaká aféra propukne, nebudou zástupci potravinářského průmyslu šířit vůbec žádné informace. O opaku, tedy o tom, že ze strany těchto institucí budou poskytnuty pravdivé informace, je přesvědčeno pouze 8,6% respondentů. Částečné informace očekává polovina oslovených. 7% osob nemá vyhraněný názor.
zástupci supermarketů
Ø V případě zástupců supermarketů jsou lidé ještě více skeptičtí. Více než polovina osob (55,9%) je přesvědčena o tom, že žádné informace šířeny nebudou, téměř třetina (31,8%) dalších pak zastává názor, že pokud nějaké zprávy vydány budou, pak pouze takové, co objasní pouze částečnou pravdu. O úplné informovanosti je přesvědčeno pouze 4,1% populace. 8,2% respondentů na tuto otázku neumí odpovědět.
zemědělci
Ø Zemědělci jsou považováni ze strany veřejnosti za skupinu, která pokud již zprávy šířit bude, tak pouze částečně pravdivé (47%). O tom, že by byla prostřednictvím zemědělců sdělena pravda úplná, je přesvědčeno pouze 10,8% obyvatelstva. Téměř třetina respondentů (31,9%) se v této souvislosti domnívá, že o vzniklé situaci by informace vůbec nebyly podávány. Desetina osob nemá vyhraněný názor.
organizace spotřebitelů
Ø Spotřebitelské organizace mají u veřejnosti vyšší důvěru. O pravdivé informovanosti z jejich strany je přesvědčeno 37,9% osob, o částečné informovanosti poté více než dvě pětiny respondentů (43,3%). Názor, že informace by nebyly šířeny vůbec zastává 9,1% populace. Obdobné množství respondentů není schopno konkretizovat odpověď.
politikové
Ø Politici se přílišné důvěře veřejnosti v tomto ohledu netěší. Více než třetina osob se domnívá, že o vzniklé situaci by politikové vůbec občany neinformovali. Pokud již by nějaké zprávy byly sdělovány potom převážně ty odhalující částečnou pravdu o vzniklé situace (48,7%). Pouze 6,6% osob se domnívá, že by ze strany politických zástupců byly sděleny úplné informace. 9,1% osob nemá vyhraněný názor.
státní kontrolní orgány
Ø Státní kontrolní orgány jsou veřejností považovány ze relativně spolehlivé. Více než dvě pětiny obyvatel (41,6%) se domnívají, že ze strany kontrolních orgánů by byly směrem k veřejnosti podávány pravdivé zprávy. O něco málo více respondentů je přesvědčeno o tom, že informace by až tak pravdivé nebyly (45%). Nešíření informací ve spojitosti s touto institucí bylo zaznamenáno v 6,3% případů.7% respondentů na tuto otázku neumí odpovědět.
vědci – odborníci na potraviny
Ø Vědecká obec se mezi veřejností těší největší důvěře. Polovina populace je přesvědčena o tom, že odborníci by o vzniklém problému informovali zcela pravdivě, další více než třetina (34%) osob si myslí, že informace by obsahovaly pravdu částečnou. O nešíření zpráv touto skupinou je přesvědčeno pouze 6,8% dotázaných. Desetina respondentů použila k odpovědi výraz „nevím“.
© 25.11.2006, J.Ruprich, zdroj: GfK pro VVP