Ø V této otázce respondenti posuzovali některé atributy potravin, respektive je porovnávali se stavem před rokem 1989. Konkrétně se jednalo o:
- chuť a kvalitu potravin
- ceny odpovídající kvalitě (vztah cen a kvality)
- bezpečnost potravin
- zdravost a výživnost potravin
- a o způsob produkce (výroby) potravin.
Ø Ke svému hodnocení lidé používali stupnici – lepší než v roce 1989, stejná, horší.
CHUŤ A KVALITA
Ø Více než dvě pětiny populace (42,8%) se domnívají, že chuť a kvalita potravin je oproti období před rokem 1989 lepší. Jen o něco málo méně osob neshledává v hodnocení rozdíly (36,1%). Osmina oslovených se naopak domnívá, že kvalitativní i chuťové parametry potravin se za posledních 14 let zhoršily. Nevyjasněný názor má v této otázce necelá desetina respondentů (8,6%).
Vztah ceny a kvality (ceny odpovídají kvalitě)
Ø Téměř polovina oslovených (48,7%) si myslí, že ve vztahu ceny a kvality potravin došlo ke zhoršení stavu oproti situaci před rokem 1989. Naopak zlepšení registruje pouze 15,4% populace. Čtvrtina respondentů nevidí posun ani směrem dolů ani směrem nahoru. Desetina osob nebyla schopna kvalifikovaně odpovědět.
bezpečnost potravin (zdraví)
Ø
Třetina osob
(33,8%) považuje dnešní potraviny za bezpečnější než ty, které byly vyráběny a
prodávány před rokem 1989. Stejné množství respondentů se domnívá, že k žádnému
posunu v hodnocení bezpečnosti nedošlo (34,7%). Necelá pětina dotázaných (19%)
zaujímá v této otázce skeptický postoj – podle nich došlo v rámci bezpečnosti
potravin ke zhoršení stavu. Opět existuje skupina osob, která nebyla schopna
konkrétní odpovědi. V tomto případě se jedná o osminu všech dotázaných.
zdravost a výživnost potravin
Ø O něco málo více než dvě pětiny populace (41,2%) považují dnešní potraviny z hlediska jejich výživnosti a zdravosti za stejné jako ty dřívější. Za lepší je označila více než třetina osob (36,6%), naopak za horší necelá osmina všech oslovených. Desetina respondentů opětně použila ke svému hodnocení možnost „nevím“.
způsob produkce (výroby) potravin
Ø Necelé dvě pětiny osob (38,7%) se domnívají, že ve způsobu produkce potravin došlo k pozitivnímu posunu. Třetina dotázaných považuje dnešní stav výroby potravin za srovnatelný s tím před rokem 1989. Pouze o něco málo více než desetina respondentů (11,2%) považuje dnešní situaci za horší ve srovnání s minulostí. Nerozhodnutých osob je v tomto případě 15,9%.
Ø Obecně lze shrnout, že názory žen a mužů jsou v hodnocení většiny atributů velmi podobné. Názory obou pohlaví se liší nejvíce ve vnímání způsobů produkce potravin – muži jsou v tomto případě častěji přesvědčeni o pozitivním vývoji od roku 1989. Mezi nejmladšími respondenty je z pochopitelných důvodů nejvíce těch, kteří se nemohli k otázkám kvalifikovaně vyjádřit. Nejstarší respondenti více než ostatní vnímají dnešní situaci buď jako stejnou ve srovnání s obdobím před rokem 1989 nebo jako horší (zejména ve vztahu ceny a kvality potravin). Obdobně je tomu i u skupiny osob s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání. Naopak obyvatelé největších měst hodnotí současnou situaci nejpozitivněji.
© 25.11.2006, J.Ruprich, zdroj: GfK pro VVP